Píše se správně Cizích nebo cizých?

Termín THC
Žebřík

V českém pravopisu se často setkáváme s dvojicemi slov, které se liší pouze jednou hláskou, ale mají zásadní dopad na správnost projevu. Jednou z takových dvojic je i „cizích“ a „cizých“. Pojďme si podrobně vysvětlit, která varianta je správná a proč.

Správná varianta: „cizích“

Dle pravidel českého pravopisu je jednoznačně správná varianta „cizích“. Slovo „cizých“ je chybné a v současné spisovné češtině se nepoužívá. Může se jednat o zastaralou, nářeční nebo chybně utvořenou formu, která je ovlivněna pravidly skloňování tvrdých přídavných jmen.

Slovní druh

Slovo „cizí“ (a tedy i jeho tvar „cizích“) je přídavné jméno, konkrétně přídavné jméno měkké (tzv. měkké skloňování). Označuje vlastnost nebo vztah k něčemu, co nepatří k vlastnímu, domácímu nebo známému.

Pád, rod a vzor

Tvar „cizích“ je:

• Pád: 2. pád (genitiv) množného čísla (např. „nemám rád zvyky cizích lidí“)


• Pád: 6. pád (lokál) množného čísla (např. „mluvil o cizích zemích“)


• Rod: Přídavná jména se skloňují podle rodu podstatného jména, které určují. Tvar „cizích“ je tedy platný pro všechny rody (mužský životný, mužský neživotný, ženský i střední) v množném čísle.


• Vzor: Slovo „cizí“ se skloňuje podle vzoru „jarní“, který patří mezi vzory měkkých přídavných jmen.

Význam slova „cizí“

Slovo „cizí“ má několik významů, které se často překrývají:

• Nepatřící k vlastnímu, domácímu: Vztahuje se k něčemu, co pochází z jiné země, kultury nebo prostředí. Příklad: „cizí jazyk“, „cizí země“.


• Neznámý, nepatřičný: Označuje něco, co je neznámé, nepatří do kontextu nebo je vnímáno jako podivné. Příklad: „cizí předmět“, „cizí pocit“.


• Neosobní, vzdálený: Může také vyjadřovat odstup nebo nedostatek blízkosti. Příklad: „choval se k němu jako k cizímu“.

Synonymum ke správnému výrazu

Jedním z častých synonym ke správnému výrazu „cizí“ (v kontextu „nepatřící k vlastnímu, domácímu“) je přídavné jméno „zahraniční“. Dalšími vhodnými synonymy mohou být například „neznámý“, „jiný“, „nepůvodní“ nebo „cizozemský“.

Příklady použití ve větách

Zde je několik příkladů použití tvaru „cizích“ v různých kontextech:

• „Bál se reakce cizích lidí na jeho neobvyklý vzhled.“ (2. pád, genitiv pl. – koho, čeho?)


• „Vždycky ho fascinovaly příběhy o cizích kulturách a tradicích.“ (6. pád, lokál pl. – o kom, o čem?)


• „Nerozuměl ani slovu z cizích jazyků, kterými na něj mluvili.“ (2. pád, genitiv pl. – z koho, z čeho?)


• „V galerii obdivoval umělecká díla cizích mistrů.“ (2. pád, genitiv pl. – koho, čeho?)


• „Děti se rychle učí od cizích dětí.“ (2. pád, genitiv pl. – od koho, od čeho?)


• „Na trhu bylo mnoho stánků s výrobky z cizích zemí.“ (2. pád, genitiv pl. – z koho, z čeho?)

Zajímavosti

Rozdíl mezi „í“ a „ý“ v koncovkách je v češtině velmi důležitý a často rozlišuje slovní druhy, pády nebo vzory. V případě měkkých přídavných jmen (jako je „cizí“) se v genitivu a lokálu množného čísla vždy používá koncovka „-ích“.

Historicky se v češtině objevovaly varianty koncovek, které se v průběhu vývoje jazyka ustálily do dnešní podoby. Zatímco u tvrdých přídavných jmen (vzor „mladý“) najdeme v některých pádech koncovky s „ý“ (např. „mladých“ – 2. a 6. pád pl.), u měkkých přídavných jmen je systém koncovek odlišný a vždy obsahuje „í“ (např. „jarních“, „letních“, „zimních“ a samozřejmě „cizích“).

Chyba „cizých“ je poměrně častá u nerodilých mluvčích nebo u těch, kteří si nejsou jisti pravidly měkkého a tvrdého skloňování přídavných jmen, a snaží se aplikovat vzor „mladý“ i na přídavná jména měkká. Je důležité si pamatovat, že měkká přídavná jména mají v koncovkách vždy „í“ (s výjimkou nominativu jednotného čísla pro mužský rod životný a neživotný, kde je „-í“).

Co znamená zkratka CWG?
Diskomfort nebo dyskomfort
Omalovánka Fontána
Dilema nebo dylema
Biografie Karin Krajčo Babinská?
Diskuze nebo diskuse
Termín AWD
Děti byli nebo byly
Termín Zirkon
Děti dostaly nebo dostali